Podél pobřeží jihozápadní Austrálie



Další fotografie z Austrálie najdete v expediční FOTOGALERII

Z Perthu na jih


Od nasich pratel z Perthu vyrazime po 1,5 dnech volna smerem na jih. Nejakou dobu jsme vahali, kterym smerem se vydat, nebot z Perthu do Norsemanu Nullarbor vede cest nekolik. Nakonec zvitezila varianta podel pobrezi jihozapadni Australie. Doporucilo nam to hned nekolik lidi (nejen Australanu). Sice podel pobrezi to bude nejakych 1500 km nez se dostaneme do zminovaneho Norsemanu, nez kdybychom volili nejkratsi trasu vnitrozemim. Ta by byla asi jen 650 km dlouha. Pry ta ale vice nez dvojnasobna vzdalenost bude stat za to – ujistovali nas vsichni. Tak se nechame prekvapit.

Problemy s internetem a stahovanim fotek

Jiz v Perthu jsme narazili na problemy se stahovanim fotek z nasi databanky, kam vse kopirujeme z SD karet. Australske pocitace nechteji totiz velmi casto komunikovat s nasi databankou. Neustale to hlasi pretizeni elektrickeho napeti. Na nekterych pocitacich to ale funguje, takze tezko rici, kde je opravdu problem.

Sehnat internet neni tez jen tak. Neni to tu jako v Evrope. Kdyz uz nekde internet je, cena se pohybuje kolem 80-100,- korun na hodinu, coz je celkem dost. Snazime se tedy vyuzivat moznosti knihoven a skol. Jde to ale jen nekdy. V Perthu jsme hledanim internetu a hlavne nemoznosti kopirovat fotky ztratili temer cely den.

Pocasi

Stridaji se hezke dny s destivymi. Kdyz sviti slunicko, byva okolo 30°C. Kdyz se ale zatahne a prsi, je kolem 15°C i mene. Noci byvaji dost chladne, teplota je kolem 5°C! Dal jsem na doporuceni “znalcu” Australie a vzal si letni spacak. No nevim, priste si vezmu radeji zimni! Dest nas tez hodne zpomaluje. Prehanky nebyvaji dlouhe, ale za to hodne vydatne. Snazime se je preckat nekde pod strechou a to nas brzdi. S tim ale tady na JZ Australie musime holt pocitat.

Jaro

Tady v Australii mame ted jaro. Vsechno tu krasne kvete a oziva po zime. Je to nadhera. Jindy jinak sucha bus zari ruznymi barvami vselijakych kvetin, keru a stromu. Australske jaro opravdu stoji za to.

Jihozapadni cip – Margaret River Region

Je vymezen dvema mysy – ze severu Cape Naturaliste a z jihu Cape Leeuwin. Jedna se o krasny zeleny region plny narodnich parku, vapencovych jeskyn, farem a vinnych sadu a sklipku. Je to zaroven nejvetsi dovolenkovy raj pro Zapadoaustralany.

Australska havet

Mezi Perthem a Margaret River regionem nas dost hodne obtezovali neprijemni komari. Byla mista, kde nas vecer pri vecereni a staveni stanu napadaly tisice techto nesnesitelnych tvoru. Bylo to hodne otravne. Po nekolika dnech se to ale podstatne zlepsilo a uz to neni tak hrozne. Dozvedeli jsme se tez o tzv. Ross-River viru, ktery je prenasen prave komary a zpusobuje dlouhodobou unavu. Snad nas to nepotka!

Uz jsme oba take meli po jednom klisteti, ktera jsou tady v Australii prenasena hlavne klokany. Tak snad z nich tez nic nechytneme.

Co se tyce hadu a pavouku, tak tech jsme moc nevideli. Par prejetych hadu a jen jednoho ziveho. Na nej jsme narazili pri prochazce busi. Byl asi metr dlouhy, ale hned zmizel. Z atlasu plazu jsme pak vycetli, ze se jedna o prudce jedovateho hada jmenem Tiger Snake. Pavouky zadne krome malinkych jsme nevideli.

Ceho jsme uz ale videli hodne, jsou ruzni jesteri. Vetsinou se jedna o 20-30 velke jestery jmenem bobtails. Spatrili jsme jedenkrat obrovskeho, asi 1 metr dlouheho cerneho jestera. Lezel ale mrtvy u silnice.

Narodni parky

Projeli jsme jiz na kole nekolika narodnimi parky. Jsou nadherne. Ty v jihozapadni Australii jsou vyznamne diky uzasnym vysokym stromum Karri, ktere zde dorustaji do vysky 80 metru a jsou tretimi nejvyssimi rostlinami planety. Nejrozsahlejsi lesy jsou v okoli Pembertonu, napriklad v Karri Valley. Mensi, ale stejne krasny les je u Busseltonu, v narodnim parku Ludlow Tuart Forest. Cykloturistika v techto lesich pod temito velikany je opravdovym zazitkem.

Zajimavosti a pozoruhodnosti na trase

Od te doby, co jsme opustili Perth mame na trase plno ruznych pozoruhodnosti a prirodnich zajimavosti. Kazdy den jdeme neco navstivit a tak misto slapani se seznamuje blize s australskou prirodou, historii a kulturou. Diky tomu za posledni tyden jsme toho moc nenajeli (viz. itinerar). To ale nevadi, my to dozeneme v jinych castech Australie, kde toho k videni tolik nebude. Tady na jihozapade je toho strasne moc a je treba toho vyuzit. Neprijeli jsme sem prece jen hltat kilometry, ale hlavne neco videt.

Busselton Jetty – jedna se o druhe nejdelsi drevene molo na svete, merici 1841m. Na jeho konci je podvodni observator, odkud je mozne skrz pruhledna pozorovat podmorsky zivot. Tuto hodne drahou atrakci za 20 AUD (350 kc) jsme si udajne nemeli nechat ujit. Nakonec nam to ale tak super nepripadlo.

Canal Rocks – jsou ruzove zulove utesy, podivuhodne zvlnene a tvarovane neunavnym morskym pribojem. Tady se nam strasne moc libilo. Bylo to uzasne misto.

Jewel Cave – jedna asi z 350 vapencovych jeskyn v oblasti Margaret River. Udajne nejkrasnejsi jeskyne, vyznamna hlavne diky svym vice nez 5m dlouhym krehkym utvarum zvanym heliktity. Tyto formace pripominaji stebla travy a jsou nejdelsimi heliktity na svete. Tahle jeskyne byla opravdu spravnou volbou pro navstevu. K videni zde bylo i plno stalaktitu, stalagmitu a stalagnatu. V minulosti se v ni nasly i ostatky psa dingo, tasmanskeho vakovlka a posuma.

Maze – male soukrome bludiste vytvorene z keru. Tato mala aktrakce nam zpestrila slapani nekonecnymi lesy a zablbli jsme si tu jako male deti.

Eagles Heritage – unikatni ukazka australskych dravcu. Po prohlednuti volier jsme meli stesti ucastnit se zive ptaci show. Chovatel dravcu vypustil volne do prostoru nekolik orlu a my jsme byli svedky jejich krmeni za letu, naletu dravcu na korist a dalsich ukazek. Na zaver cele show byla moznost vzit si orla na ruku. Bohuzel tohle nam nevyslo, nedostala se na nas rada. Cela ukazka a vse s tim spojene je dilem ochrance dravcu, jehoz nadseni pro tyto ptaky je citit z kazdeho jeho slova a cinu.

Cape Leeuwin – nadherny mys na jihozapade Australie. Nachazi se zde vysoky bily majak, ktery lezi geograficky primo na pulce mezi rovnikem a Antarktidou. Zklamalo nas, ze i do okoli majaku se vybira vstupne. Na vnitrni prohlidku samozrejme jeste vyssi castka. I presto to bylo uzasne misto v okoli s nadhernymi bilymi plazemi.

Klokani - konecne se Rence splnil sen. Mohla si uplne zblizka prohlednout tyto australske chlupate mazlicky. Na jedne farmicce u Augusty maji totiz tri klokany ochocene. A tak jsme je mohli dokonce i z ruky krmit. Pohladit se ale nenechali. Tak snad nekdy priste.

Gloucester Tree – tento slavny strom rodu Karri stoji asi 3 km od drevarskeho mestecka Pemberton. Strom je totiz nejvyssi zivou rozhlednou na planete. Vylezt nahoru a kochat se pohledy do dalek zde muzete totiz z uctyhodnych 61m! Uz samotne lezeni nahoru vyzaduje trosicku odvahy a clovek nesmi trpet zavratemi. Dle udajne statistiky jen asi ¼ lidi, co sem zavita, vysplha az nahoru. Tohle jsme si samozrejme nenechali ujit a vrcholove pozorovatelny jsme dosahli. V okolnim lese je plno nadhernych barevnych papousku, kteri jsou tak odrzli, ze vam klidne pristanou na hlave, zobou vam z ruky atd. I my jsme se stali jejich cilem a nechteli nas nechat na pokoji ani pote, co jsme je nakrmili.

Hygiena a koupani

Pro nekoho mozna zivotne dulezita vec, bez ktere se kazdodenne neobejde. Kdyz je ale clovek na cestach, musi se holt teple sprchy zreknout a to nekdy i na mnoho dni. A jak to delame my? No asi jako vetsina cestovatelu. Koupeme se jak se da. Obvykle tak jednou za 3-4 dny. Ale samozrejme, ze to neni vzdy tepla sprcha. A proc taky?! Vzdyt staci hadice se studenou vodou a “sprcha” je pripravena. Nebo nejak reka ci jezero a mate “vanu”. Clovek by si rekl: “Australie – tady bude teplo”. No ale kdyz tu je 13°C a mate lezt do studene reky, tak to zrovna ta tepla Australie neni! Mozna bysme mohli nocovat v kempech, kde tepla sprcha je. To by ale nabouralo nasi expedicni pokladnu, nebot za celou dobu nasi dlouhe cesty by to bylo cca 30.000 kc jen za kempovne. Navic kazdy den stejne na kemp nenarazime zrovna navecer, kdyz by to bylo treba. A hlavne, nase cyklocesta by tak ztratila na dobrodruzstvi, improvizaci, romantice a celkovem duchu nasich cestovatelskych povah.

Nocovani

Stale nocujeme volne v prirode. Kempy ci hostely nepouzivame. Neni totiz nad krasne noci v australske busi. Vsude kolem vas je plno nocniho zivota, ruzne zvuky, susteni a cvrlikani nocnich ptaku. Proste dobrodruzstvi a nadhera. Nocovali jsme tez u oceanu, jehoz sumeni nas krasne uspavalo. Fantazie.

Setkani

Potkali jsme dalsi dva cyklocestovatele. Oba byli Nemci, ale kazdy slapal sam svou cestou. Jeden mel v planu cestu kolem sveta, asi 50.000 km. Za sebou uz mel 19.000 km. Na bedrech mu viselo ale take tezke ozbrojene prepadeni v Pakistanu. Presto tenhle mladik slape dal. Nic podobneho doufam neceka nas! Seznamili jsme se tez s tremi Taiwankami, ktere zde pracuji na vinici a pak maji v planu procestovat Australii. Tyhle holky pak Rence zajistily u nich na ubytovne teplou sprchu. Ja uz se tesne predtim stihl vykoupat ve studenem ricnim koupalisti plnem raku.

Zaverem

Mame za sebou uzasny, zeleny a prirodou naplneny jihozapad Australie. Dobre, ze jsme sem jeli. Stalo nas to hodne dni, najeli jsme malo kilometru, ale o to vice jsme videli, zazili a poznali. Nyni jsme uz na jihu a budeme pokracovat pres Albany a Esperance do Norsemanu a odtud dale do pouste Nullarbor.

Zajimavosti, postrehy, nevsednosti

  • australske rodiny jsou celkem pocetne (3-4 deti)
  • vodovodni baterie (kohoutky) u umyvadel jsou tady tak kratke, ze si sotva umyjete ruce
  • chlapi zde radi nosi plnovous, casto velmi neupraveny
  • kazde mesteckou miva krasne vybavene informacni centrum
  • obchody zde maji vetsinou otevreno 7 dni v tydnu
  • australske silnice jsou v perfektnim stavu a ridici az na vyjimky celkem ohleduplni
  • strasne moc se tu vsude stavi domy z prodavaji pozemky, az neuveritelne moc!
  • lide jsou tu prijemni a radi si povidaji a sami od sebe nas oslovuji
 
zpět nahoru domů tisk


Facebook Cyklocestování

Připojte se ke skupině Cyklocestování na facebooku.
Naše skupina má již více než 12 100 příznivců.

Kalendář promítání 
Renáty a Martina


Newsletter

Chcete-li dostávat na Váš email zajímavé novinky, informace a tipy o akcích.

Váš e-mail:

Cyklocestovatelská seznamka

Hledáte nějakou parťačku nebo parťáka na cyklocesty?

Plánujete zajímavou cyklocestu a nechcete ji absolvovat sami? 

Od toho je tady naše cyklocestovatelská seznamka.


Doporučujeme


Reklama

Zde může být Vaše reklama. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat na našem telefonu 604 618 400

 

 
Všechna práva vyhrazena / © 2007-2018 Martin Stiller / realizace nextWEB / admin