Vrtá mně v hlavě, čím Island každého uchvátí. Na fotkách vypadá dočista fádně. Je tam zima, pořád prší a silně profukuje. Islanďané jsou prý nerudní a cizince nemají rádi. Silnice jsou jedna podlouhlá hromada ostré škváry a kamení, hrbol přes hrbol. Je tam extrémně draho.
Musím uvést i nějaké klady, abych zachoval zdání objektivity. Že prý se tam absolutně nekrade. Večer zaleháváš ke spánku beze strachu, že se probudíš bez bicyklu. Četníci ani celníci neotravují pokusy pumpnout tě o peníze. Lidé se vyskytují velmi řídce, tudíž je tam čisto a málo automobilů. Voda je pitná a vzduch svěží, bez ohledu na rozptylové podmínky. Automobilisti nejsou nebezpeční ztřeštěnci. Není divu, že Islanďané se dožívají v průměru 78 let.
Unavuje mě přenášet obtěžkaný bicykl z jednoho dopravního prostředku do druhého. Pojmu vandr jako za mlada. Za řidítka usednu již před svou chalupou. Přes oceán to po vlastních, pravda, nepůjde. Zvolil jsem loď, i když není levnější, než letadlo. Připadá mně taková stylovější. Ta loď zastavuje na Faerských ostrovech. Pauza tam bude relativně dlouhá - pět dní. Nebojím se že se tam budu nudit.
Festival Cyklocestování:
Brno 2009
Frýdek-Místek 2009
Hradec Králové 2009