Pinnacles aneb zajižďka 616 kilometrů



Další fotografie z Austrálie najdete v expediční FOTOGALERII

Nas uplne puvodni zamer jet z Perthu hned dolu na jih jsme nahradili novy planem a to zajet se podivat jeste severne nad Perth na velkou australskou zajimavost - geologicke utvary Pinnacles. Ani jsme mapu nijak dukladne nestudovali, nebot plan byl jasny - chceme tuto raritu videt. Nasi hostitele nam jen tak mezi reci rekli, ze je to od nich nejakych 150 km. A tak jsme tedy pocitali celkem s 300 km a 3-4 dny jizdy. Realita byla ovsem jina.

Cesta na sever

Smerem tam jsme se rozhodli pro pobrezni silnici Ocean Reef Road vedouci z pristavu Fremantle podel oceanu smer Lancelin. Zpet jsme zvolili vnitrozemskou Brand Highway, abysme pokazde nejeli to same. Pobrezni cesta se ruzne klikatila primorskymi letovisky a my se citili jako v botanicke zahrade. Parky jsou totiz vsude plne nadhernych stromu a kvetin. Prvni noc jsme nocovali v krasnem jehlicnatem lese na pisecnem podkladu. Spali jsme si jako v bavlnce. Dalsi dny se jiz krajina meni, stromu ubyva a my projizdime prevazne nekonecnymi useky australske buse.

Pocasi a klimaticke pomery

Pocasi se nam hned pri startu umoudrilo a cely tyden jsme meli v podstate jen slunecno. Jen obcas nejake ty oblacky. I kdyz je pres den jen nejakych 25°C, sila slunecnich paprsku je tu u protinozcu obrovska. Je nutne se stale mazat kremem a davat si pozor. Jenze kdyz cely den slapete na kole a telo je v podstate jen v jedne poloze, nejake tomu drobnemu spaleni se jen tezko uniknete. Nektere partie jsou totiz cely den vystaveny bez hnuti primemu zareni. Teplota pres noc ale hodne klesa a pohybuje se kolem 10°C, takze v mem slabem spacaku je obcas zima a musim se radne obleknout.

Denni harmonogram

Vstavame kolem 5:30-6:30. Obvykle hodinku nam trva, nez se vzdy sbalime, slozime stan a nalozime vse na kolo. Pote se snazime ujet vzdy nejakych 10-30 km a pak teprve snidame. Dalsi pauzy jsou pak vzdy po 15-30 km. Kolem 13.-15. hodiny si davame delsi obedovou pauzu, pri ktere krome basteni a odpocivani susime take stan, ktery vzdy pres noc navlhne hodne rosou. Vzhledem k tomu, ze se tady v Australii stmiva uz kolem 18:30 hodin, jsme nuceni uz takto brzy koncit jizdu. Spat chodime tedy nejpozdeji kolem 19:30-20:00. Spanku mame tedy zatim az az. Radsi bysme chodili spat pozdeji a jeste neco ujeli. Nocni jizda na kole se tady zasadne nedoporucuje, nebot hrozi strety s kamiony, tzv. Road Trains. Nocujeme stale volne v prirode. Zatim jsme nemeli problem vzdy nejake vhodne misto najit. Denni plan 80 kilometru prekonavame. Prumer nam zatim vychazi pres 100 km denne, coz pri danych teplotach a vaze plne nalozenych kol je celkem dost.

Potraviny a voda

Obchody s potravinami a mista s vodou tu nejsou tak beznou veci jako u nas v Evrope. S tim se musi pocitat a podle toho take planovat kolik vody tahat s sebou na dalsi usek. Zatim jsme narazili na useky, kde treba na 150 km nebyla moznost zadneho nakupu. Nejdelsi useky bez vody mely zatim max 50 km. To se jeste da. Bude to ale horsi - hlavne pak na jihu v pousti.

Prevazne se stravujeme podobnymi vecmi, na ktere jsme zvykli od nas z domova nebo jinych cest po Evrope. Na jidelnicku mame tedy chleb (bohuzel toustovy, jiny tu nemaji), syry, salam, corn flakes, ryze ci nudle s nejakou omackou, muesli, ovoce a samozrejme nejake ty sladkosti na dobyti energie.

Prvni setkani s klokany


Nez jsme prvne narazili na divoce zijici klokany, videli jsme jedno stado za ohradou nejake farmy - asi je zde chovaji na maso. Mimo to bohuzel denne mijime podel silnice plno prejetych klokanu a jinych zviratech. Jsou to opravdu smutne pohledy. Klokani se pry radi v noci vali po vyhratem asfaltu a pak to pro ne konciva takto tragicky.
V narodnim parku Nambung nocujeme volne v busi. Probouzime se do krasneho rana a kdyz vylezame ze stanu, nestihame se divit. Kousicek za nasim stanem "panackuji" 3 klokani a pozoruji vetrelce (nas). Je to uzasny zazitek videt tyto australske symboly takto volne v prirode. Jsme nadseni. Pozdeji nam dokonce nekolik klokanu preskakalo pres cestu. Videli jsme jiz take nekolik divokych emu, kraliky a tez asi 50 cm velke jestery zvane bobtails.

Renca tercem agresivniho utoku

Na jedne ze zastavek na benzinove pumpe byla Renca opakovane napadana agresivnim ptakem magpie vypadajicim trosku jako ceska straka. Straka neustale naletavala na jeji hlavu. Kdyz uz jsme odjizdeli, byl jeden nalet tak silny, ze Renca dokonce spadla z kola. Nic se ale nastesti nestalo. Zadna ujma na zdravi ani na vybaveni. Pozdeji jsme se dozvedeli, ze tito ptaci v dobe hnizdeni takto hlidaji sve teritorium a je treba mit se pred nimi na pozoru.

Pinnacles

Tyto pozoruhodne a tajuplne vapencove utvary pripominajici les vizek a sloupcu se nachazeji asi 270 km severne nad Perthem pobliz mestecka Cervantes. Pinnacles vznikly podpovrchovou erozi a vlivem stalych JZ vetru se zbavily pisku, ktery je pohrbival. Nejvetsi z utvaru dosahuji az 4 metru na vysku. Mezi temito utvary vede dokonce 3,5 km dlouhy okruh, kde se smi jezdit autem. To na absolutne sokovalo. Ihned bysme to zakazali byt spravci parku. Takova geologicka zajimavost a oni zde povoli v bezprostredni blizkosti dopravu. Bohuzel lenivost a pohodlnost maji prednost pred ochranou prirody. No ale kdyz uz tudy tedy vedla cesta, projeli jsme si to cele na kole, abysme mohli nafotit par snimku i s nasimi koly. Jako dukaz toho, ze jsme tam opravdu dojeli. U Pinnacles jsme celkem stravili 3,5 hodiny. Byl to opravdu fascinujici zazitek. Vubec nelitujeme te dlouhe zajizdky sem.

Martin a Renata obeti tasmanskeho certa

V parku Pinnacles jsme narazili na mladeho Tasmance a po kratsim rozhovoru jsme se s nim domluvili, ze nas i s koly vezme tech skoro 300 km do Perthu autem. Byli jsme moc radi, nebot, tahleta neplanovana zajizdka navic nam sebrala hodne casu a nechteli jsme jet zpet tou samou trasou, kterou jsme jiz znali. Domluvili jsme se s nim, ze si nezavisle prohlidneme Pinnacles a pak se setkame na parkingu pred parkem. Kdyz jsme se ho ptali, v kolik tam mame byt, tak furt jen odpovidal: "No stress, don't worry" (zadny stres, budte v klidu). Jake bylo ale nase zklamani, kdyz jsme prijeli na parking a on tam nebyl. Byl to sok! Tak moc jsme se tesili, ze si usetrime 3 dny slapani po nam jiz zname trase. Nezbyvalo nam tedy nic jineho, nez slapnout do pedalu a vyrazit zpet na vlastni pohon. Po par km jsme chytli navic jeste defekt, takze nalada byla o to horsi. Ve skrytu duse jsme doufali, ze by na nas nas Tasmanec mohl jeste cekat v o 17 km vzdalenem Cervantes. Nestalo se. Necekal. Cert jeden, Tasmanec!

Doprava

Hustota dopravy je celkem velka, neustale je treba mit se na pozoru. Sit silnic tady neni nijak velka. Neda se tedy jednoduse jet po vedlejsich, jak jsme tomu zvykli z Evropy. Denne se setkavame s kamiony "Road trains" (silnicni vlaky). Jedna se o tahace, ktere za sebou tahnou tahnou nekolik navesu ci vleku. Doposud jsme narazili na nejdelsi, ktery mel celkem kolem 35 metru. Jsou to obrovske kolosy, ktere se jen tak pred necim nezastavi a trva jim nekolik set metru nez zabrzdi.

Priroda

Krajina je tu na zapade zatim velmi ruznoroda. Jsou tu lesy, haje, pastviny, sady, ale hlavne nekonecne useky australske buse. Je prave jaro a tak tu kvete plno nadhernych rostlin. Ve dvou dolinach s potoky jsme objevili stovky kvetu podobnych nam znamym bilym kalam. Byla to nadhera. Velmi nas take zaujala kyticka "Klokani tlapka" - takovy zajimavy cervenozeleny chlupaty kvet.

Setkani

V nedeli jsme potkali prvni dalkove cyklisty jako jsme my. Byl to holandsky par okolo ctyricitky. Jejich cilem cestovani je objeti cele Australie na kole - asi 20.000 km! Maji na to ale cely rok. Oproti nim jsme tedy s nasimi 6-7 tisici km jako zacatecnici. Holandani pry uz na sve ceste potkali vice "dalkoplazu", ale Renca pry je prvni zenou. Ostatni byli vzdy muzi.

Nevysvetlitelne

Na jednom asi 1 km dlouhem useku, ktery evidentne vedl mirne z kopce a ani nefoukal zadny vitr, jsme i pri nejvyssim nasazeni mohli jet maximalne 12 km/hod. Nedokazu si to vysvetlit. Vedlo to z kopce, vitr nebyl, asfalt se nelepil... . Jako kdyby nas nejaka magneticka sila nechtela pustit vpred. Pak to najednou znicehonic zmizelo a uz jsme slapali rychlosti 25 km/hod.

Navrat do Perthu

Zpatecni cesta z Pinnacles vedla co nejrychleji do Perthu. Po trase nebylo uz nic zajimaveho, navic vetsinu useku jsme jiz znali z cesty na sever. Cesta dolu nam trvala 2 dny. Delsi zastavku jsme udelali pouze v samotnem centru hlavniho mesta zapadni Australie. Tady jsme si prohledli par zajimavosti: "London Court" - obdoba nasi Zlate ulicky, mrakodrapy v centru Perthu, park se zajimavym kostelem atd. Pak uz jsme frceli k nasim znamym do Attadale, kde nas po tydnu "stradani" cekala tepla sprcha, mekka postylka a trosku civilizovaneho zivota.

Mame za sebou tedy prvnich 6 dni slapani a ujeto 616 kilometru. A tak si dnes davame volno a zitra vyrazime na jih smer Bunbury.

Zajimavosti, postrehy, nevsednosti:

  • smerove cedule podel silnici velmi casto neukazuji na mesta, ale na nazvy hlavnich silnic
  • smerove tabule vetsinou neobsahuji udaj o kilometrove vzdalenosti do dalsiho mista
  • automobily znacky OPEL se zde prodavaji pod jmenem HOLDEN
  • v Australii jsou helmy pro cyklisty zakonnou povinnosti
  • prikopy podel silnic jsou hodne zahazene odpadky od projizdejicih ridicu - stejny problem jako v Cesku
  • jezdi tu velke mnozstvi velkych aut typu combi a pick-up
  • v zapadni Australii je plno lomu a dolu - tezi se pisek, titan, zircon atd.
 
zpět nahoru domů tisk


Facebook Cyklocestování

Připojte se ke skupině Cyklocestování na facebooku.
Naše skupina má již více než 12 100 příznivců.

Kalendář promítání 
Renáty a Martina


Newsletter

Chcete-li dostávat na Váš email zajímavé novinky, informace a tipy o akcích.

Váš e-mail:

Cyklocestovatelská seznamka

Hledáte nějakou parťačku nebo parťáka na cyklocesty?

Plánujete zajímavou cyklocestu a nechcete ji absolvovat sami? 

Od toho je tady naše cyklocestovatelská seznamka.


Doporučujeme


Reklama

Zde může být Vaše reklama. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat na našem telefonu 604 618 400

 

 
Všechna práva vyhrazena / © 2007-2018 Martin Stiller / realizace nextWEB / admin